Dnes a denně se ve fitcentru setkávám se
ženami – začátečnicemi, které přišly hlavně proto, aby se mohli
pochlubit svým kolegyním v zaměstnání či sousedkám, že ,,dělají“
něco pro svou postavu. Zpravidla chodí cvičit ve dvojici a nejvíce posílí
za jednu hodinu svaly žvýkací, neboť dokážou probrat všechny své zážitky,
které se udály mezi předchozím a tímto tréninkem.
Ale teď vážně. Osobně proti nim nic nemám, ale myslím si, že ztrácí čas.
Proč? Vezměte si to takto: půl hodiny jedou na rotopedu, další půl hodinu
stráví na stroji zvaném kyvadlo, na němž provádí zanožování, přednožování,
unožování a přinožování. Je to skvělé, ale ne pro začátečnice, které
neumějí podsazovat pánev, a tudíž zapojují do cviku úplně jiné svaly než-li
by měli, tzv. souhyby trupu. Kam se tedy vytratil účinek cviku zanožování
na velký hýžďový sval, když více pracují bederní vzpřimovače, jakto
že při unožování není cítit střední a malý hýžďový sval ale čtverhranný
sval bederní? A tak bychom mohli pokračovat dále. Není přece jen lepší
dva až tři měsíce věnovat zpevnění středu trupu, naučit se pomocí břišních
svalů podsazovat pánev a hýžďové se stehenními svaly posilovat jinými
vhodnějšími cviky, které šetří páteř? Páteř, milé dámy, máme jen
jednu a to na celý život, a proto se o ni musíme vhodně starat, aby nám
fungovala co nejdéle…