Subjektivní pocity z přetrénování svalstva stehen

Psal se rok 1992 a já měl za sebou více než rok seriózního posilování ve fitcentru. V té době jsem se přestěhoval z Teplic do Tábora a začal posléze navštěvovat jednu ze dvou existujících posiloven. Hrdě jsem trénoval všechny svalové skupiny až na svalstvo dolních končetin, jen občas jsem si ,,vyzkoušel" leg-press.

Až přišel den, na který jsem si naplánoval svůj první trénink stehen. Dopustil jsem se hned dvou závažných chyb.

Myslel jsem si, že mohu stejně tvrdě trénovat stehna jako ,,vršek" těla, na který jsem měl už odcvičeno několik desítek tréninků.

Vysloveně jsem se předváděl před jednou slečnou jménem Andrea.
Začal jsem hlubokými dřepy, přešel na leg-press, předkopávání a zakopávání. Trénink naprosto běžný, ale pro začátečníka cvičícího trénujícího na 120% přímo likvidující.

Nyní přichází na řadu můj tréninkový denník z roku 1992/1993, ve kterém jsem si zaznamenal veškeré pocity doprovázené po tomto ,,báječném" tréninku.

Subjektivní pocity z přetrénování svalstva stehen:

1. den po tréninku
   Svaly jsou téměř v pořádku. Někdy se bolest a menší pohyblivost dostavuje už večer.
2. den po tréninku
   Svaly jsou ráno ztuhlé, neohebné. Někdy bolí i přes noc, zejména při pohybu.
3. den po tréninku
   Je nejhorší. Bolest svalů je vystupňována do maxima a sval není možné použít ani k sebemenší činnosti. Celkově je tělo zeslabeno a je malátné. Ve svalech je horečka. Bolest je cítit i při sebemenším pohybu, někdy i v absolutním klidu. Občas dochází k záškubům svalů. Svaly jsou citlivé i na pohmat.
4. den po tréninku
   Svaly se po absolutním klidu na lůžku začínají pomalu ,,dávat do hromady," ale ještě není možná žádná činnost, která vyžaduje jejich spolupráci. Odpoledne je zase o něco lépe. Psychicky je člověk skleslý a otupělý. Nic člověka nebaví, na nic nemá chuť, je apatický a nesoustředěný na cokoliv. Vyloženě se dostavuje pocit sebeobviňování a úvahy o tom, že už nikdy nebude žádný kulturistický trénink absolvován.
5. den po tréninku
   Přináší další zlepšení, které je celkově oproti třetímu dni 50%, i když to není zcela patrné. Svaly se nehojí jednorázově, ale dlouhodobě. Odpoledne a navečer se dá se svaly už dělat méně namáhavá činnost. Svaly už jsou částečně pružnější.

Shrnutí:

Při přetrénování se zvyšuje pyramidově bolest a zároveň se snižuje pohyblivost svalů. Třetí den po tréninku je vyvrcholení bolestivosti. Poté bolest pomalu ustupuje a navrací se pohyblivost svalů.

Doporučená léčebná regenerace:
Při slabším přetrénování se mi osvědčily tyto regenerační metody: sauna, automasáže (několikrát denně), bazén (plavání), a hlavně klid nebo nezatěžování postižených svalů - u stehen a lýtek to bývá klid ve formě ,,moc nechodit," zejména schody bývají přímo utrpení.