Nedávno jsem byl zaskočen pro mě dosud neslýchanou otázkou jedné
mladé dámy, která podle chování vyzařovala vysoký temperamentem.
„Chtěla bych ukázat cviky na procvičování mimických svalů.“ Zněl
její příkaz. Chvíli jsem stál jako ztuhlý než jsem ze sebe
dostal, že se spíše zabývám svalstvem celého těla kromě zmíněného
obličeje. Dáma dále naléhala, a tak jsem ji nezávazně slíbil, že
se na tuto problematiku alespoň na chvíli přeorientuji. Ona
mezitím odešla na solárium, které bylo zapnuté pouze v obličejové
části. Trochu jsem o tom přemýšlel a dospěl jsem k závěru, že
tato dáma by ráda „zeštíhlela“ svůj obličej. Proti gustu není
dišputát. Tak se tedy nejprve ponořme do anatomie zmíněných svalů
a popřemýšlejte společně se mnou na toto téma …
V učebnici anatomie se píše: „Mimické svaly vznikly u člověka
bohatou diferenciací původně málo členěného kožního svalu. Dají
se rozdělit na několik skupin, z nichž některé ztrácejí na
významu, kdyžto druhé svými stahy ovládají nejjemnější změny ve
výrazu obličeje. Můžeme jimi vyjádřit rozmanité duševní stavy.“1)
Nechají se rozdělit do dvou skupin a to na svaly lebeční klenby
(např. přemýšlivý výraz až zadumaný nebo mračení) a na vlastní
obličejové svaly (např. nejčastější pocity: opovržení, smích,
pláč, žal).
Ze skupiny svalů lebeční klenby stojí za zmínku jen sval
čelotýlní, který se skládá ze dvou částí a to z čelního a týlního
svalu. Oba dva tyto svaly jsou ploché a v podstatě vyplňují
prostor čela. Jejich funkcí je svrašťování čela.
Za to vlastních obličejových svalů je mnohem více, vždyť se dá
gestikulovat jen samotnou mimikou – specialisté na toto téma
budou bezesporu herci „mimové“. Pokusím se tyto svaly seřadit
podle jejich jednotlivých úkonů:
1) Výraz přísnosti až tvrdosti – štíhlý nosní sval
2) Výraz zamračenosti nebo bolesti – svrašťovač obočí
3) Výraz hořkého pláče – zdvihač nosu a horního rtu
4) Výraz smutku a pláče – zdvihač horního rtu
5) Výraz soucitu – malý lícní sval
6) Výraz veselosti a smíchu – velký lícní sval
7) Vytváří na tváři důlek (jen u některých lidí) – smíchový sval
8) Výraz nechuti a ironie – stahovač dolního rtu
9) Výraz opovržení – stahovač ústního koutku
10) Vytváří bradový důlek (jen u některých lidí) – bradový sval
(dříve nazýván svalem pýchy)
Poznámka:
“Činností uvedených mimických svalů vznikají rozmanité výrazy
obličeje, podmíněné většinou současným stahem několika svalů.
Různou kombinací vytváříme celou škálu jemných přechodů z jednoho
výrazu v druhý. Mimika vyjadřuje věrohodně duševní stavy jen u
dětí, u dospělých je kontrolována mozkovou kůrou.“2)
Procvičování svalů mimických
Mimické svaly je vhodné procvičovat před zrcadlem (pro kontrolu
jejich funkce) nejlépe každý den v jedné sérii po deseti
opakováních.
Ad 1) Štíhlý nosní sval
Jeho funkcí je svrašťování nosu u jeho kořene, kde vytváří
příčnou vrásku.
Ad 2) Svrašťovač obočí
Tento sval pracuje rovněž v oblasti kořene nosu. Při kontrakci
vytváří jednu až několik svislých hlubokých rýh v oblasti při
kořenu nosu.
Ad 3) Zdvihač nosu a horního rtu
Jeho činnost uvedeme do pohybu rozšíříme-li nosní dírky,
zdvihneme ret a vytáhneme vzhůru nosortovou rýhu.
Ad 4) Zdvihač horního rtu
Pokud budeme chtít zdůraznit a také doplnit činnost předešlého
svalu, vytáhneme střední část nosortové rýhy vzhůru.
Ad 5) Malý lícní sval
Při vyjadřování soucitu budeme muset zvednout dolní konec
nosortové rýhy.
Ad 6) Velký lícní sval
Chceme-li se usmívat nebo smát, táhneme ústní koutky vzhůru a do
strany (obloukovitě prohneme ústní štěrbinu).
Ad 7) Smíchový sval
Roztahuje ústní štěrbinu do šíře (u mladých žen a dětí vytváří na
tváři důlek).
Ad 8) Stahovač dolního rtu
Již z názvu vyplývá funkce tohoto svalu, který při svém smrštění
prohlubuje bradortovou rýhu.
Ad 9) Stahovač ústního koutku
Bude-li situace vyžadovat, abychom se zatvářili opovrženě,
prohneme ústní štěrbinu tak, že koutky rtů budou co možná
nejníže.
Ad 10) Bradový sval
U některých lidí vytváří tento sval bradový důlek, ale jeho
hlavní funkcí je stahování kůže brady vzhůru.
Poznámka:
V článku jsem uvedl pouze procvičování nejdůležitějších svalů
mimických z hlediska jejich funkce.
Použitá literatura:
Linc, R.: Nauka o pohybu. Praha, 1988.
1) Citace z výše uvedené knihy ze strany 145
2) Citace z výše uvedené knihy ze strany 149